Alergie na chlór, případně přecitlivělost na chlór se může vyznačovat těmito příznaky: dušnost, kašel, zúžení průdušek, vyrážka, atp. Všude, kde dochází ke kontaktu s volným chlorem (např. dezinfekce v bazénu či čisticí prostředky), existuje riziko vzniku chloraminů a jejich negativního působení na lidský organismus.
Nejvhodnější obranou je využití čistících a dezinfekčních prostředků bez chlóru.
PROČ VZNIKÁ ALERGIE NA CHLOR?
Chlór je jedna z nejdráždivějších přírodních látek. Je to důsledkem jeho vysoké reaktivity, díky které vytváří širokou paletu sloučenin, přičemž nejrozšířenější sloučeninou chloru je chlorid sodný NaCl. Tato látka je zcela neškodná - známá jako obyčejná jídla sůl, kterou používáme při vaření. Chlór se však vyskytuje i v silných kyselinách (např. kyselina chlorovodíková), rozpouštědlech skupiny PCB (polychlorované bifenyly) a v neposlední řadě také jako tzv. chloraminy.
Chloraminy jsou deriváty amoniaku, kde je nahrazen libovolný počet atomů vodíku chlorem (vzniká tak NH2Cl, NHCl2 nebo NCl3) a vznikají při kontaktu volného
chloru s organickými látkami. S chloraminy se setkáme především v kohoutkové vodě, bytové a bazénové chemii, přičemž jsou s nimi spojeny některé zdravotní
problémy. V krátkodobém působení vyvolávají alergické reakce. pálení oční nebo nosních sliznic po koupání v bazénu.
Dlouhodobé vystavování chloraminu může mít za následek rozvoj alergie na chlor a chlorové sloučeniny.